Karel Čapek (1890–1938)

Hordubal:
The only thing I’d read of his before was R.U.R. This is a straightforward story about Hordubal who returns home to his small rural village after spending eight years as a miner in the United States. A devoted and loyal husband, he comes home to a wife who is less than happy to see him. She has been “carrying on” with the hired hand and they plan to do away with Hordubal and take his money. The story is largely about the personalities and the customs and mores of a small rural village. Well done and I look forward tackling the next in the series. Although this is the first volume of his Noetic trilogy, the other stories are unrelated, although each book deals with that part of the intellect or the mind that helps one understand what is true or real. Recommended.… (more)

Firstly, this is not a story book, it is a play, and it's written as a play.   Which is not to say it's bad, it's just different from what one is used to in ones sci-fi.

But i think the play part is where Karel doesn't do the story, or his point, justice.   Written as a play it's just too hectic, too fast paced, with never ending characters just piling in their piece -- basically, it's the television of its day.

I think that most of what Karel was trying to say about the world and the future gets lost in a load of characters continuously having their say without any having any thoughts.

Yes, beware the robots, a metaphor for the means of production, because the hand that feeds us will eventually turn and bite us and destroy us all.   But this point would have been made much better in a novel, but it is what it is.

For its time it is a great work of sci-fi, and also a direct critique upon humanity and society.   And here we are 100 years after Karel wrote this and most people in the developed world are incapable of feeding themselves, clothing themselves, starting a real fire, making anything, etc..   We've sold our souls to technology and become completely dependent upon it.   And whoever controls that technology controls humanity.   That's what is known as hydraulic despotism, or, as Baron Vladimir Harkonnen would say... 'He who controls the spice, controls the universe.'

Final thoughts on R.U.R.... Worth a quick read for all you anorak-ed, train spotting, sci-fi historians out there -- but otherwise there's not much point.… (more)

"Tak vidíš, takhle se bojuje za lidské životy; není to žádné hrdinství, ale jenom pořádná dřina."

20. prosince 2018 zemřelo v karvinském dole 13 horníků při výbuchu metanu. Ne, že bych obvykle podobnou událost ignoroval, ale popravdě, co zmůžete ze svého Pražského pohodlí víc, než soucitně mručet a sem tam přispět nějakou tou stokorunou. Ostatně o hornictví nevím nic. Shodou okolností jsem však právě v té době měl rozečtenou První partu, a tak jsem si důl po výbuchu metanu, černou jámu a v ní ohnivé peklo, dovedl představit docela snadno. To myslím ukazuje, že Čapek odvedl na svém posledním dokončeném románu tradičně dobrou práci: pomohl čtenáři vcítit se do míst, kam by nejradši nikdy nevkročil a do lidí, s nimiž se možná nikdy nepozná.

Když už se však mistr spisovatel rozhodl vydat do dolu, učinil tak s náležitou přípravou. Možná, že tou řadou odborných termínů, kvůli nimž je vydání pražské knihovny doplněno řadou užitečných poznámek pod čarou, jen tak šermuje a někdo znalý věci by se mu vysmál, mě však přesvědčil dokonale. Čapkův příběh však není o jednom místě a není ani o hornictví celkově, je o lidské povaze, o puzení k hrdinským činům a o tom, že vnitřní život člověka může být nesrovnatelně bohatší než to, co dává najevo na povrch. Jako obvykle tak Čapek vítězí už jen tím, jak laskavě a přitom nelítostně zobrazuje lidské charaktery.

První parta byl můj poslední dosud nepřečtený Čapkův román. Není jeho nejlepší, ale na tom nesejde, i v jihoamerickém altiplanu jsou některé hory vyšší než jiné; když je celé vaše okolí tři a půl kilometru nad mořem, nějaká ta pětitisícovka vás už vůbec nezaskočí. Všude jste ohromně vysoko, jen někde o trochu výš, a taková je Čapkova tvorba: vše z jeho pera je nesmírně dobré, jen pár děl je ještě o něco lepší. První parta mezi ně nepatří, ale i tak jde o skvělé čtení.
… (more)