Vilma Kadlečková

První třetina je taková kecací, vysvětlovací.... což znamená, že tam jsou další zápletky, důvody a chaosy :-)) Takže kua jak to nakonec teda dopadne, kdyže vyjde ten závěrečný šestý díl pentalogie? :-D
Následné dvě třetiny jsou akčnější, no prostě se to dál šmodrchá a zamotává a když už se jakžtakž něco vyjasní, hned vznikne nová situace. Když porovnám svý pocity po prvnim dílu, tak musim říct, že si mne tahle space opera kupodivu získala, show more asi mi sedí, že tam je míň lítání ve vesmíru a střílečky a víc... keců;) show less

Starší věci z argenitového vesmíru mě nikdy moc nezaujaly, ale buď jsem se změnil, nebo se Vilma Kadlečková vypsala. Nebo nejspíš obojí. Je to dobře napsané, postavy jsou leckdy sice poměrně nesympatické, ale přesto zajímavé, mimozemské náboženství a společnost mají svou vlastní hloubku, párkrát jsem si vzpomněl na Dunu a to spíš na základě celkového dojmu, než nějakých povrchních podobností. Uvidíme, kam to půjde dál.

O "argenitovém vesmíru" jsem věděl hrozně dlouho, ale až skoro po dvaceti letech jsem si něco z toho konečně přečetl. Trochu jsem se ze začátku děsil těch komplikovaných názvů, historického pozadí vesmíru a snahy o přesahy, ale nakonec to nebylo tak zběsilé a vlastně je to docela svižná, byť trochu tápavá, dobrodružná SF.

Líbí se mi, jak v dalsí části vnáší nové motivy, které přitom organicky rozvíjejí to, co se dělo dříve.