Click on a thumbnail to go to Google Books.
Loading... Exploring Kamakura: A Guide for the Curious Traveler (1979)by Michael Cooper
None Loading...
Sign up for LibraryThing to find out whether you'll like this book. No current Talk conversations about this book. no reviews | add a review
Autor se osobitým stylem zmiňuje o všech starostech, potížích i radostech člověka, který se potýká s manuální prací a objevuje přitom krásu všedního dne na vesnici, raduje se z prostých věcí a maličkostí, které si vlastníma rukama vyrobil. Nenáročná, ale místy docela vtipná knížka oblíbeného autora je určená širokému okruhu čtenářů.
Úsměvné vyprávění o tom, jak si městský člověk kupuje, staví a opravuje na venkově chalupu. No library descriptions found. |
Current DiscussionsNonePopular covers
Google Books — Loading... GenresMelvil Decimal System (DDC)915.2History and Geography Geography and Travel Geography of and travel in Asia JapanLC ClassificationRatingAverage:
Is this you?Become a LibraryThing Author. |
Kdybyste toto upozornění přehlédli, mohli byste se svou chalupou špatně skončit, třebaže začínáte velice dobře — vyhledáváním odborné literatury a touhou po sebevzdělání.
Tahle knížka není ani tak odborná, jako spíš upřímná. Vznikala v letech, kdy se začala zdvihat mocná vlna chalupářství. V letech, kdy lidé jako by se rozkročili přes několik století najednou: zrozeni ve století dvacátém stojí jednou nohou v kosmickém, dvacátém prvním století, zatímco tou druhou, chalupnickou nohou, se opírají o devatenáctý či ještě dřívější věk doškových a šindelových střech svých pradědů. Od pondělního rána do pátečního odpoledne stojí za pultem, u elektronkových počítačů, soustruhů, řídicích pák či registratur a v pátečním podvečeru — obtěžkáni nevídaným množstvím převelkých a nesourodých zavazadel — navracejí se do časů F. L. Věka, M. D. Rettigové či rychtáře Vaváka. Jenomže se nepřevlékají za F. L. Věka, nýbrž do zednického, zahradnického či jinak hastrošovitého oblečení a až do nedělního podvečera zakoušejí dobrodružství, hrdinství, útrapy i velkolepost fyzické práce.
Chci jim — spolu s Vladimírem Renčínem — vzdát touto knížkou alespoň drobný dík. Za to, že po těch sobotách a nedělích zachránili více chalup, než kolik jich je ve všech evropských skansenech. Za to, že se upřímně a bez proklamací naučili ctít a obdivovat práci lidských rukou. A že se naučili v tichých stěnách svých staronových stavení ani ne tak odpočívat, jako spíš přemýšlet.
Kdyby se naučili jenom tohle, byl by to dostatečný důvod, abychom my dva sedli ke svým stolům a připravili jim s nesmělým, ale vděčným srdcem tyto stránky. Už proto, že jsme jedněmi z nich.