Villy Sørensen (1929–2001)

En kort novelle udgivet som en hel bog, så kan det næste ikke blæses mere op.

Jeg mindes at have stødt ind i denne klassiske novelle to gange i min skolegangt. Det virkede ikke helt som en normal historie til danskundervisningen. Den er vel nok sjov men så måske heller ikke så meget mere. Kan man blive filosofisk og påstå at den skildrer forskellen mellem barnets forestilningsverden og den voksne verdens rationalitet? Måske.

An imaginative retelling of the downfall of the Norse gods. Villy Sorensen has such a completely fresh take on these stories that they feel amazingly contemporary.

Blot en drengestreg - en eviggrøn lille blodperle.

Neškodné novely jsou výborem Sorensonových povídek z celkem čtyř knih. Originální zařazení jednotlivých textů (ani třeba časové) uvedeno bohužel není, stejně tak kritérium výběru, lze jen konstatovat, že jde o docela rozporný text, z hlediska kvality.

Lepší povídky (Starý dům, Strom života) jsou téměř surrealistické ve smyslu autorem kontrolovaného záznamu vědomí. Nelogická spojení, místy až absurdní, bez starostlivých ohledů na kauzální, show more racionální kompozici příběhu. Bez úporné snahy o efekt a „velké myšlenky“, hrající si text, který ale právě díky přehlížení pedagogické a moralistické úlohy spisovatelské je úžasný. Zároveň nejde o prvoplánovou krkolomnost ve snaze být vtipný. Krásné.

Horší povídky jsou buď nikoli duchaplnou variací na styl a téma jiného spisovatele (Vražda. Kafkovská idyla), nebo více či méně velkohubou alegorií. Tedy ničím neozvláštněné odvary a povídky, jež jsou v podstatě ideologické, neboť mnoho požadavků v tomto ohledu splňují: nadšené alegorie, světově důležitá „sdělení“ o Pravdě, mýtičnost, lineárnost, líbivost, černobílost (povídka O skle, což je imho nepromarněnější místo knihy, Mikropovídky). Teď vyvstává opět oblíbená otázka, zda mají spisovatelé být morálními autoritami či ne. Myslím si, že ne, nicméně chtějí-li, nebudu jim to zpochybňovat. Jestliže ale nedokážou do textu vtělit nic jiného než právě svůj filozofický (ideologický) pohled na svět, pak se zřejmě minuli povoláním, protože umění pouhé vyjádření postoje bez jakékoli přidané hodnoty prostě nestačí. show less