Papa Pio II (1405–1464)

The is the only autobiography ever written by a reigning Pope (r.1458-1464), it is very entertaining and well written. It offers a window on a Renaissance man and his life and world written in his own words. This recent 2003 Harvard University translation is modern and easy to read, with the original Latin text on each facing page. It is mostly about current political events of the day (a time of great conflict and strife) and memorable scenes from his life, written with great artistic skill show more by a master of rhetoric.

Some of the more memorable scenes including his trip to Scotland where he stays the night in a hay-loft with two Scottish women.. the incredible set-piece when he is elected Pope, the drama of which is nothing short of some of the best I've read in a while, his entire life leading up to this scene: "All sat in their seats, pale and silent, thunderstruck, as if in a trance. For some time no one spoke, no one opened his lips, no one moved any part of his body except his eyes, which kept darting about." And the travel from Rome northward to meet with the Holy Roman Emperor to discuss what to do about the Turks and the recent Fall of Constantinople - in particular some of the accounts of lords and the tortures and sexual abuses they committed were really very shocking - a window on the world as it was. show less

Remarkably boring. Also rather unpleasant, even after allowing for the conventions of genre, that somebody claiming to be the vicar of Christ would write in this vein.

One of the bestselling books of the 15th century, and a great way to improve your medieval Latin.

Skandální, ale zároveň i nesmírně poutavá Historie česká Enea Silvio Piccolominiho, spisovatele, humanisty a římského papeže Pia II., se stala díky své čtivosti a obšírnosti na dlouhá staletí nejvyhledávanějším dílem o českých dějinách v celé Evropě. Problematičnost Historie české spočívá v tom, že Piccolomini je determinován svým celoživotním postavením významného, vrcholného a posléze nejvrchnějšího církevního manažera a hodnostáře. show more Proto samozřejmě nekompromisně odmítá jakékoliv odklony od církve, což u Čechů považuje takřka za národní vlastnost. Rovněž jsou mu cizí, protivné, ba až nechutné jakékoliv projevy lidské sexuality, jež kritizuje a často i zesměšňuje způsobem, který si místy nezadá s dnešním bulvárem, až na to, že je na rozdíl od bulváru vtipný a zábavný. Obě výše uvedené neřesti pak přisuzuje většině českých panovníků, kteří jsouce dle něho smilníky, nechali lhostejně vzniknout kacířům, desetiletí ničícím jeho svaté římské impérium. Jak už to ovšem bývá, autorovy kritické a varovné pasáže působí naopak zábavně a svou vesele dojemnou snahou po odsudku hříšníků dokonce až roztomile. show less